Slovník cizích slov

amyloidóza — amyloidóza – onemocnění charakterizované ukládáním zvláštních bílkovin (amyloidu) do prostoru mezi buňky a do okolí cév různých orgánů (srdce, ledviny, konečníku aj.). Projevuje se jejich různě těžkým poškozením. Někdy je příčina neznámá, jindy je nemoc důsledkem dlouhotrvajících zánětů nebo některých zhoubných onemocnění. Průkaz je možný histologicky po speciálním obarvení vyšetřované tkáně. V extracelulárním prostoru se ukládají fibrilární proteiny různého typu (např. lehké řetězce imunoglobulinů, beta2-mikroglobulin, SAA aj.) a tzv. P komponenta. A. může být primární (familiární a nefamiliární) nebo sekundární. Fibrilární strukturu AL a. tvoří lehké řetězce (light chain) imunoglobulinů; vyskytuje se jako primární a. nebo vzniká při myelomu. Depozita amyloidu mají při histologickém vyšetření kongofilní charakter. Léčba a. je obtížná a nepříliš efektivní